Chvála zinku


 

 

 

 

 

  "Tělo si samo zinek neumí vyrobit"
(neznámý mudrc - produkt českého školství)

28. ledna 2021

- nabízím velmi nepřesný, ale v jádru asi správný výklad - korekce jsou vítány -

Jak se můžeme bránit Covidu?

Stručně řečeno pouze třemi způsoby. Jednak chránit dýchací cesty, protože jimi virus vstupuje do těla. Filtrace vzduchu, udržení vzdálenosti a snížení doby kontaktu s nemocným proto mají smysl. Smysl má i vysmívané vykloktání slanou vodou nebo slivovicí úplně hned po zasažení virem. Druhá věc je posílení vrozené imunity, virus totiž po proniknutí do buněk narušuje zhruba sto různých procesů, které s imunitou souvisí. Proto také lze věřit, že existuje mnoho různých látek, které buňky v kritické chvíli posílí, protože působí na některé z mnoha ne zcela známých procesů v buňce. Třeba cokoliv, co se osvědčilo v minulosti. Třetí věcí je vyvolání imunity získané - to se děje buď nákazou nebo očkováním. A souběžně také tím, co buňkám dodáme jako posilu. (Čtvrtý způsob by byl najít ty protilátky, které hledají buňky a jimi virus likvidovat přímo - to je zatím ve fázi pokusů.)

Poznatky o léčivých látkách

Zinek - vitamin D - melatonin - quercetin. Dá se ale najít spousty dalších doporučení. Proč nejsou nesmyslná? Začneme zinkem. Zinku je v těle asi 2 gramy, je pro nás nezbytný a je potřeba stále doplňovat. Pokud je ho nedostatek, nefunguje dobře imunita. Podobně lze mluvit o vitaminu D. Melatonin je spánkový hormon, ale souvisí i s imunitou. Někdo se domnívá, že děti odolávají viru lépe, protože mají zhruba desetkrát více melatoninu než dospělí. Quercetin je výtažek z bylin. Je dost možné, že pomáhá proto, že usnadňuje vstup zinku do buněk. Je také možné, že to je důvod proč pomáhá v počátcích nemoci tolik odsuzovaný hydroxychloroquin. Z jakého důvodu pomáhá ivermectin asi nikdo přesně neví. Další látkou by byl isoprinosin a lze pokračovat různými bylinami. Je mnoho lékařů, kteří v různých stádiích nemoci zkouší různé postupy a přináší to výsledky, některé země ovšem zvolily cestu výhradně čekání na vakcínu.

Pokud mluvíme o vitaminu D, je potřeba dát pozor na předávkování. Vitamin vznikající v kůži na sluníčku se nepředávkuje, dávka je kůží regulována. Vitamin jako doplněk se užívá v množství kolem 10 mikrogramů. Předávkování má za následek přílišné ukládání vápníku v těle. Tento vitamin bývá někdy v multivitaminu nebo v doplňku omega3 nebo v doplňku pro posílení kostí - společně s vápníkem a hořčíkem. Je třeba pohlídat, aby se obsah v různých přípravcích a potravě nesčítal nad rozumnou dávku.

Jak brát zinek, hořčík, vápník?

Potravinové doplňky bývají často ve formě oxidu nebo uhličitanu. Pak ovšem se mohou rozpustit pouze v žaludeční šťávě a to jen pokud není v žaludku jídlo a pití, které šťávu naředí. Takže je lepší připlatit si za rozpustné sloučeniny: citrát, laktát (mléčnan), malát (jablečnan) nebo glukonát. Ani zinek se nesmí předávkovat, obvyklá dávka je kolem 20mg. Vápník a hořčík mají být v poměru dvě ku jedné. Příjem vápníku a hořčíku může být třeba 800 mg a 400 mg. Sníst trochu jogurtu a sýru a nějakou zeleninu může znamenat mít veškerý denní vápník. Trochu rybího tuku nebo chvíle na slunci dodá zase vitamin D. Potravinové doplňky řeší pak to, co můžeme předpokládat, že chybí ve stravě.

O vakcíně

Vakcína užívaná v Čechách je vakcínou zcela nového typu. Pro vysvětlení jejího principu je potřeba více znalostí o buňkách a virech - pro pilné čtenáře doplním níže. Pro nás může být teď ale důležitý dvojí poznatek. První, že vakcína užívaná u nás není vyrobena za použití buněk z potracených dětí. Sám fakt, že byla na takových buňkách testována, není překážkou pro naše svědomí (není proto, že někdo může očkování vnímat jako nutné, jako jedinou záchranu a navíc jednáme s čistým svědomím tam, kde katolická církev nějak jednat dovoluje. Nejsme povinni takové stanovisko církve zpochybňovat a asi bychom neměli ačkoliv to není závazně vyhlášené definitivní učení). Může být proto užitečné přečíst si stanovisko České biskupské konference. Druhý poznatek je tento: pro spěch při vyvíjení vakcíny nebylo možno vakcínu dostatečně vyzkoušet. To není dobrá zpráva, protože jde o zcela nový způsob léčby, který nebyl nikdy dříve v dějinách využit. Nelze proto říci jaké mohou být vedlejší účinky po několika letech nebo desetiletích. Přitom vakcína neléčí onemocnění, pouze posiluje imunitu, která je pak pravděpodobně připravenější a nákazu zvládne překonat rychleji.

O buňkách, viru, nákaze, očkování

Pokusím se o velmi zjednodušené vysvětlení souvislostí. Pro někoho to může být opakování ze školy, pro někoho novinka. Kdo chce mít informace přesnější, jistě si je najde. Toto vysvětlení je ale jako kostra, na kterou se dá navazovat.

Není žádného života bez buňky. (Virus není buňka a nezaslouží si název život.) A není buňky bez proteinů. Slovo protein má původ v řeckém slově "protos" podobně jako slovo proton. "Protos" znamená první. Naše buňky vytvářejí kolem 10 tisíc druhů takových proteinů, prvotních stavebních kamenů všeho živého. Samy proteiny jsou stavěny z ještě základnějších součástek, které se nazývají aminokyseliny. Aminokyselin je dvacet jedna, deset z nich si naše tělo nemůže vytvořit (nazývají se proto esenciální). Přijmeme tedy z rostlin nebo masa deset nevyrobitelných látek, sloučenin uhlíku, kyslíku, vodíku a dusíku. Z nich pak naše buňky sestaví deset tisíc, které nutně potřebujeme k životu. Těch deset základních látek je obsaženo například ve slepičím vejci, a to přesně v tom poměru, v jakém jsou potřeba.

Protein jako stavební kámen má svůj tvar, a své funkce dané převážně schopností vázat se na jiné látky, často jiné proteiny. Jak proteiny v těle vznikají?

Uvnitř buňky je jádro. V jádru buňky je spis, jehož určitá část představuje veškeré návody na výrobu více než deseti tisíc proteinů. Mladé buňky lidského zárodku umí vyrobit úplně všechny proteiny, ale časem se buňky dostávají na své místo, specializují se a část návodů je jim zablokována. Zcela specializovaná buňka už umí vyrobit jen to, co je na daném místě potřeba, a tak vyrábí třeba kůži nebo kost nebo vlas.

Tak jako počítač má veškerou informaci uskladněnou ve formě nul a jedniček, tak má jádro buňky vše uskladněno ve formě čtyř písmen - a,t,c,g. Tři písmena za sebou pak znamenají jednu ze dvaceti aminokyselin, například písmenka ggc znamenají glycin. Pokud jádro dostane informaci (přinese jí nějaký protein, jak jinak) o tom, že se má vyrobit určitý protein, třeba hemoglobin do krve, přepíše ze své knihovny jeden návod a pošle ven z jádra. Mimo jádro se pak pohybují malá čtecí zařízení (ribozomy), která umí z návodu protein sestavit. Čtou písmena po trojicích a pro každou trojici najdou jednu ze dvaceti aminokyselin a připojí ke vznikajícímu řetízku. Hotový řetízek se pak vytvaruje, takže vznikne prostorový stavební kámen. Hotový stavební kámen, pokud se povede, je poslán na své místo. Když dokončí svůj úkol, je rozložen - po několika minutách, hodinách nebo i po mnoha letech.

Aniž bychom se zabývali zkoumáním zkratek, celou knihovnu reprezentuje zkratka DNA zatímco jeden z jádra vyslaný stavební návod můžeme vidět pod zkratkou RNA.

V tuto chvíli je teprve možno říci co je to virus. Virus je obálka, která v sobě nese návody zvané RNA. Pokud virus pronikne do buňky, ribozomy vezmou jeho instrukce RNA a vytvoří přesně ty proteiny, ze kterých se příchozí virus skládá. Nový výrobek je pak buňkou vyexpedován na další cestu.

O získané imunitě

Všechny naše buňky mají ve svém jádru to, co jsme si nazvali spis. Ten obsahuje mimo jiné veškeré návody k výstavbě našeho těla - jsou to návody na vytváření proteinů. Je ovšem jeden druh buněk, který může náhodně měnit část návodů. Jmenuje se B-buňky a patří mezi bílé krvinky. B-buňky vyrábějí neustále nové pokusné proteiny (každá vyrábí svůj typický podle své změněné DNA), mohou jich vyrábět desítky milionů druhů. Těmi náhodně vyrobenými proteiny testují cizí látky v těle tak, jako by testovaly zámky pomocí klíčů. Nezapomeňme, že proteiny mají prostorovou strukturu, tvar, který může nebo nemusí pasovat k jinému tvaru. Nezapomeňme, že viry jsou schopny mutací - což vlastně znamená, že jsou schopny měnit tvary svých proteinů.

Zde je potřeba říci, že buňky mohou mezi sebou komunikovat. Většinou víme o tom druhu komunikace, který probíhá po nervových vláknech a na jejich spoji mezi nervovými buňkami. Pro otázku imunity to však nemá význam. Existuje komunikace daleko různorodější. Buňky jsou schopny posílat si tisíce zpráv pomocí proteinů. Tak jako celé naše tělo má pět smyslů, tak je možné říci o buňkách, že mají tisíce smyslů - čidel, která registrují příchozí signalizační proteiny. Pokud tedy jedna krvinka odhalí nepřátelský virus, nějaký jeho protein, signalizuje to ostatním buňkám (přesněji: pomnoží se a některé její dceřiné buňky značkují nepřítele a jiné se promění v buňky paměťové). Tím jsou pak odhaleny nakažené buňky, které jsou zabíjeny buňkami NK (= přirozený zabíják, natural killer). Tím je také zajištěno, že zůstanou buňky s informací o struktuře proteinu nepřítele (paměťové B-buňky).

Z tohoto bodu výkladu lze přiměřeně pochopit jak funguje zcela nový způsob vakcíny vyráběné firmou Pfizer. Tato vakcína totiž je řetízek RNA, chlazený, aby se nerozpadl. Řetízek je vytvořen v laboratoři a je stavebním návodem pro jeden protein nového viru, takzvaný spike protein, neboli špičku, která má na povrchu viru útočnou funkci. Když se tento návod dostane do lidské buňky, pak naše vlastní buňka (ribozomy) podle něho vyrobí virový protein. B-buňky pak svým obvyklým způsobem hledají klíč. Nalezený klíč pak komunikují ostatním buňkám, přičemž NK vykonají svůj úkol a paměťové buňky si nalezený protein pamatují, takže při příštím příchodu virového proteinu už nemusí probíhat několik dní dlouhý proces hledání jeho struktury.

Otázky, které lidi napadají

- Co když dodaná RNA zůstane v těle stále? Je to nepravděpodobné, RNA je narozdíl od DNA informační systém dočasný, rozpadá se.
- Co když se informace z RNA vakcíny přepíše do lidské DNA? Není to nemyslitelné, ale ani toto není pravděpodobné. Tuto schopnost mají některé viry (např. HIV) proto, že mají ve výbavě potřebné proteiny. (Od takových virů už pak není pomoci.)
- Co když dojde k nějakým procesům, které ještě nejsou známé, například proto, že laboratoře umí vyrobit řetízek RNA, ale sám proces probíhající pak v buňce není zcela probádaný a vědci neumí zatím vyrábět proteiny podle návodů RNA. Tato starost z možných neznámých procesů zůstane dokud nebude shromážděno miliony údajů o pacientech za období mnoha let. Všechny léky se zkouší roky. Tato (objektivně daná, neodstranitelná) nejistota by byl také důvod proč se mi nezdá rozumné, aby očkování podstupovaly děti a mladší lidé, kteří ještě budou mít děti.
- Co když pomocné látky obsažené ve vakcíně jsou poněkud nezdravé? To asi jsou, všechny léky mají více či méně vedlejších účinků a vždycky jde o hledání nutné menší škody pro tělo při snaze zabránit škodě větší.

Závěrem

Pokud jste dočetli až sem, vězte, že jsme stále v rukou Božích. Bůh nás zavolal na tento svět, když sám chtěl a odvolá nás také až bude sám chtít. Zdraví není nejvyšší hodnotou našeho života a při troše úvahy i pro nevěřící lidi existují větší hodnoty, pro které jsou někdy ochotni zdraví i život ztratit. Nenechme si vzít tři způsoby ochrany před úzkostí, které jsou potřebné pro naší duši: klidný čas na chvíli modlitby, přátelské kontakty s lidmi a manuální práce.

Když jsme u toho jedení léků, liturgické texty nazývají eucharistii "remedium sempiternum" - lék pro věčnost. Pokud je eucharistie podávána umírajícímu, je také nazývána "viaticum", pokrm na cestu.

A pro ty, kdo uvěřili v Krista přítomného v eucharistii je zde příprava duše na setkání s ním - ta se jmenuje svátost smíření. Že bychom právě byli u nejpřiměřenějších léků i v této situaci usilovného hledání léků pro tělo?


-ck-

Kontakty

Římskokatolická farnost Zlonice, Pejšova 47, 273 71 Zlonice, ičo 61896217, farnost.zlonice@gmail.com, účet 387800319/0800, transparentní účet na zvony 35-387800319/0800
Administrátor: P. Cyril Kubánek tel. 605 981 000, cyril.kubanek@gmail.com
Pastorační asistentka: Mgr. Pavla Čandrlová, tel. 605 877 044, pcandrlova@gmail.com